Óda na rorýse

Rok co rok je svátek, když každodenní ruch města poprvé protne nezaměnitelný, vzduchem se nesoucí dlouhý hvízdot rorýse.

Rorýs obecný / Apus apus

Na obloze si ho mnozí pletou s vlaštovkou. Avšak rorýs je jiný. Vlaštovka patří mezi pěvce, zatímco rorýs je svišťoun. Na našem území je dokonce jediným zástupcem řádu svišťounů, i když se už vyskytly zprávy o tom, že na naše území vzácně zalétá i jeho větší příbuzný rorýs velký. Řád svišťounů zahrnuje kromě rorýsovitých ještě čeledi klechovití a kolibříkovití.

Rorýs je neúnavný letec, který je dokonale přizpůsoben životu ve vzduchu. Nepotřebuje přistát ani jednou během 10-ti měsíců. V letu i spí. Jediné, co jeho rozlet zastaví je hnízdění.

Dnes jsou přes léto typickými obyvateli měst, kde nacházejí ve štěrbinách panelových a cihlových domů místo pro vyvedení mláďat. Se šířením náboženství, zateplovaní všech domů však rorýsi často o tyto útočiště přicházejí.

Stačí poměrně málo. Myslet při zateplování i na ně a během prací instalovat speciální budky pro rorýse. Šťastné budou obě strany. Rorýsi, že mají kde hnízdit a my, že se můžeme těšit ze zpěvu těchto úžasných letců.

Z národního muzea – páření rorýsů v letu

Napsat komentář